28. 1. 2013

Úkazy ve dnech 28. 1. - 3. 2. 2013 (5. týden)

Vážení příznivci pozorování oblohy,

     dnes Vám posílám opět informace o zajímavém dění na obloze, v pátém týdnu roku 2013. Měsíc postupně ubývá do fáze poslední čtvrti. Tento týden bude vhodný pro večerní pozorování slabých objektů až o víkendu, kdy Měsíc vychází až po půlnoci.

     Informace o dění na obloze mohou zajímat i další pozorovatele nočního nebe. Pokud někoho takového znáte, tak mi pošlete jeho emailovou adresu. Rovněž i za připomínky k obsahu, či rozšíření budu vděčný.
Ve všech časových údajích budeme používat středoevropský čas (SEČ).

A jak to tedy bude v tomto týdnu na obloze vypadat?

     Měsíc se blíží do fáze poslední čtvrti, která nastane v neděli. V první polovině noci jsou ideální podmínky pro pozorování planety Jupiter, v druhé polovině noci se na oblohu dostává druhá největší planeta sluneční soustavy - Saturn. Ostatní planety jsou nepozorovatelné nebo téměř nepozorovatelné pro nízkou výšku nad obzorem.

Měsíc:
     Měsíc je po úplňku a poslední čtvrt nastává v neděli 3. února. Bude tedy vycházet stále později a o víkendu až v druhé polovině noci. K pěknému setkání Měsíce s jasnou hvězdou Spikou v souhvězdí Panny se schyluje o víkendu. K této krásné podívané dojde 2. února po půlnoci.

Viditelnost planet:
     večerní obloze vévodí planeta Jupiter (je vidět až do třetí hodiny ranní). Na ranní obloze je potom druhá největší planeta Saturn, která se objeví na obloze kolem jedné hodiny noční. Mars je nad obzorem ještě asi hodinu a čtvrt nad západním obzorem, ale je tak nízko, že není prakticky pozorovatelný. Planeta Uran je na obloze v první polovině noci v souhvězdí Ryb a Neptun je na večerní obloze nízko nad západním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Nad obzorem je už krátce, neboť zapadá už dvě hodiny po západu Slunce.

Jupiter
     (- 2,5 mag) je dominantním pozorovacím objektem v první polovině noci v souhvězdí Býka. Kulminuje (nejvýše nad obzorem) kolem půl osmé večer (pro Vyškov v 19 h 29 m SEČ) a zapadá už kolem půl čtvrté ráno (pro Vyškov ve 3 h 21 m SEČ). Jupiter je tedy nejvhodnějším planetárním objektem již večer a v první polovině noci. Jsou krásně vidět jeho oblačné pásy, Velká rudá skvrna i jeho čtyři Galileovské měsíce - Io, Europa, Kallisto a Ganymed. Přiložený obrázek ukazuje schematicky pohyb Galileovských měsíců v tomto týdnu.
Velká rudá skvrna přechází středem kotoučku planety:
28. 1. v 18 h 40 m SEČ;
30. 1. ve 20 h 20 m;
1. 2. v 22 h 00 m;
2. 2. ve 23 h 40 m.
Galileovské měsíce nám přichystají zajímavou podívanou:
28. 1. nastane od 16 h 51 m do 19 h 02 m zákryt měsíce Ganymed;
1. 2. můžeme vidět od 17 h 51 m do 20 h 16 m přechod měsíce Europa;
2. 2. můžeme vidět od 20 h 25 m do 22 h 36 m přechod měsíce Io;
3. 2. můžeme vidět v 21 h 08 m konec zatmění měsíce Io.

Saturn
     (0,6 mag) se nachází na ranní obloze v souhvězdí Vah. Je krásně pozorovatelný prstenec. V tomto týdnu vychází kolem jedné hodiny noční (pro Vyškov v 00 h 50 m SEČ), nejvýše nad obzorem je kolem šesté ráno (pro Vyškov ve 5 h 52 m SEČ). Jeho výška nad obzorem je však pouze necelých 30°. Větším dalekohledem můžeme vidět i největší měsíc Titan.

Uran a Neptun jsou planety pozorovatelné už pouze večer.

Uran
(5,7 mag) se nachází v souhvězdí Ryb. Uran zapadá v tomto týdnu před desátou večer (pro Vyškov v 21 h 43 m SEČ). Uran by mohl být viděn na tmavé obloze jako slabá hvězdička i pouhým okem. Lépe se pro jeho vyhledání hodí triedr. Protože má planeta malý úhlový průměr (pouhých 3,6"), tak ani většími dalekohledy na něm neuvidíme nějaké podrobnosti. Planeta má typické zelenomodré zabarvení a je partné i jeho zploštění. Pokud máme dalekohled o průměru 30 cm a větší, tak můžeme spatřit i nejjasnější dva měsíce - Titánii (14,5 mag) a Oberon (14,7 mag).
Neptun
     (7,8 mag) se nachází v souhvězdí Vodnáře. V tomto týdnu zapadá již kolem půl sedmé večer (pro Vyškov v 18 h 38 m SEČ). K jeho pozorování již potřebujeme minimálně triedr, kde bude vidět jako malá "hvězdička". I ve větším dalekohledu vypadá jako nepatrný do modra zbarvený kotouček, jehož úhlový průměr je pouze 2,4" .

Slunce
     není opět na vrcholu aktivity Na začátku týdne Slunce vychází po půl osmé ráno (pro Vyškov 7 h 31 m SEČ) a zapadá kolem tři čtvrtě na pět odpoledne (pro Vyškov v 16 h 40 m SEČ). Koncem týdne vychází již před půl osmou (pro Vyškov v 7 h 22 m SEČ) a zapadá kolem páté (pro Vyškov v 16 h 50 m SEČ).

Průlety ISS
     nemůžeme pozorovat pravidelně noc co noc. Viditelné průlety se totiž opakují vždy zhruba po měsíci a trvají několik dní až týdnů. Nejdříve je ISS pozorovatelná několik dní ráno, následuje pár dní, kdy není pozorovatelná, pak ji lze vidět několik večerů po sobě a poté opět následuje několik dní, kdy ISS na obloze nespatříme. Tento systém se neustále opakuje. Přelety ISS nejsou vidět.

Vážení přátelé a příznivci pozorování noční oblohy,
přeji Vám pohodový týden, jasnou oblohu a hezké zážitky při pozorování.
Váš Petr Hájek