Po setmění se na obloze rozzáří jarní souhvězdí, z nichž nejvýraznější jsou Lev, Panna a Pastýř. V červnu se do nich promítají planety Mars a Saturn. Souhvězdí i planety se už z večera nacházejí nad jihozápadním obzorem a jsou pozorovatelné v první polovině noci. Načervenalý Mars se nyní pohybuje poblíž nejjasnější hvězdy Lva - modrého Regula, zatímco Saturna najdeme v souhvězdí Panny. Už v malém dalekohledu můžeme spatřit na kotoučcích těchto dvou těles některé detaily. Na Marsu tmavé podlouhlé skvrnky, kanály, o kterých se kdysi soudilo, že jsou to řeky s tekoucí vodou. Odtud také dostaly svůj název. U Saturnu můžeme pozorovat především jeho prstence, případně i některé z větších měsíců jako drobné „hvězdičky“ poblíž kotoučku planety.
Mapka pro 22. hodinu středoevropského letního času dne 15. 6. 2010 - jih
Ve druhé polovině noci nad obzor vystupují souhvězdí letní oblohy. S přicházejícím létem budou vycházet stále dříve a dříve, až noční oblohu naplno obsadí během letních prázdnin, kdy budou pozorovatelná po celou noc - zvečera nad východem, nejvýše nad jihem o půlnoci a z rána nad západem. Z nejkrásnějších lze jmenovat souhvězdí Štíra, který patří na jižní část oblohy a proto v našich zeměpisných šířkách vystupuje jen velmi nízko nad jižní obzor. Nejjasnější hvězdou Štíra je Antares, jehož jméno bylo odvozeno od antiAres neboli soupeř Marsův. Odpovídá barvě hvězdy, která je také výrazně načervenalá, stejně jako barva planety Mars. Z nejtypičtějších letních souhvězdí se nad obzor nejdříve vyhoupnou Lyra s jasnou bílou hvězdou Vegou a Orel s Altairem. Po nich vychází Labuť s nejjasnější hvězdou Deneb (ocasem Labutě) a slabším Albireem (hlavou). Pozorovatel, který vydrží až do rána, může kromě uvedených nádherných letních souhvězdí spatřit i další jasnou planetu Jupitera, který vychází kolem půlnoci.
Měsíc se nachází v poslední čtvrti 4. června, v novu 12. června, v první čtvrti 19. června a v úplňku 26. června 2010.
Kometa C/2009 R1 McNaught
V červnu lze neočekávaně pozorovat další těleso Sluneční soustavy, kometu C/2009 R1 McNaught. Byla objevena, jak napovídá její označení, astronomem McNaughtem v roce 2009, konkrétně dne 9. září na australské observatoři Siding Spring. Byla tehdy velmi slabá a vzdálená, ale už v té době bylo jasné, že i přes velkou vzdálenost vykazuje poměrně velkou aktivitu, kterou s postupným přibližováním bude ještě zvyšovat a stane se tedy poměrně jasnou kometou na zemské obloze.
Předpovědi jasností komet jsou však vždy velmi nejisté, protože nikdy nedokážeme přesně určit, jak se bude vyvíjet uvolňování hmoty kometárního jádra jeho postupným zahříváním při přibližování se Slunci. Těleso komety je složeno především z porézního ledu s příměsí prachu. Zahříváním dochází k výtryskům hmoty z povrchu a vytváří se koma (vlasy). Odtud pochází pojmenování těchto úkazů - komety (vlasatice). Plynný obal kolem jádra komety, tedy koma, se při přiblížení ke Slunci dostává do tlaku slunečního záření a částic a je vytlačován od jádra komety směrem od Slunce. Na obloze pak vidíme různě dlouhý ohon komety. Ale pozor: tento ohon vždy směřuje od Slunce, což znamená, že při přibližování komety ke Slunci svůj ohon táhne za sebou, při vzdalování od něj ji pak tento plynný útvar předbíhá.
V současné době kometa C/2009 R1 McNaught směřuje ke Slunci a stále zvyšuje svoji jasnost. Nejdříve mine naši Zemi, a to cca 165 miliónů kilometrů daleko, což je jen o něco málo více, než je vzdálenost Země - Slunce. K největšímu přiblížení tohoto kometárního poutníka k naší planetě dojde 15. června 2010.
Přísluním, neboli největším přiblížením ke Slunci, kometa projde 2. července 2010 ve vzdálenosti asi 60 000 kilometrů, což je necelý pětinásobek průměru Země. V té době by měla být natolik jasná, že ji bude možné snadno pozorovat i pouhýma očima bez použití dalekohledu, a to po celou noc těsně nad severním obzorem. Do 20. června by měla být vidět spíše na ranní obloze těsně před rozedněním, poté na večerním nebi.
Vyhledávací mapka C/2009 R1 McNaught - sever
Předně je nutné říci, že při pozorování mlhavého obláčku, jakým komety bývají, je nutné si najít místo, kde nebude parazitní světlo. Žádné městské výbojky, žádné velké město na obzoru. Je potřeba si najít vyvýšené stanoviště s otevřeným a neosvětleným severním obzorem, řádně se rozkoukat, zbytečně nesvítit baterkou a postupně se na obloze zorientovat. Kometa C/2009 R1 McNaught má mírně hyperbolickou dráhu a to znamená, že se ke Slunci již pravděpodobně nevrátí a protože by měla být jednou z výjimečně jasných vlasatic, kterých je velmi málo, byla by jistě škoda si pozorování pokazit chováním či špatným výběrem místa.
V době jejího největšího předpokládaného zjasnění 2. července 2010 se bude nacházet západně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, Castora a Poluxe (viz mapka). Pozorovatelná by však měla být již o 14 dní dříve, ovšem její jasnost bude někde na hranici viditelnosti pouhým okem. Začátkem června projde souhvězdím Andromedy, v polovině června překříží Persea a 21. června mine Capellu, nejjasnější hvězdu Vozky. V té době s největší pravděpodobností bude docela dobře pouhýma očima vidět.
Po 10. červenci však už ze severní polokoule Země viditelná nebude.
Mapky pro tisk:
Mapka pro 15. 6. 2010 - jih
Mapka pro vyhledání komety C/2009 R1 McNaught - sever
